Holky v kondici

Pavla Slanec, personální a provozní ředitelka sítě fitness center FORM FACTORY, upozorňuje na rizika spojená s plánovaným zrušením povinnosti vstupních lékařských prohlídek pro nové zaměstnance. Říká, že takové opatření může být vnímáno jako nezájem o zdraví zaměstnanců. V podcastu se zaměřuje na význam podpory pravidelného pohybu jako prevence proti civilizačním chorobám a představuje různé benefity a aktivity, které například FORM FACTORY pro své zaměstnance organizuje. Za velmi důležitou považuje kolektivní motivaci. Pavla Slanec také vyvrací mýty o nedostatku času a financí pro pravidelné sportování ať už nás náš zaměstnavatel podporuje či nikoliv. Podle ní se může hýbat každý ať jste studentka nebo žena v menopauze.

 

Monika Benešová si plní svoje cestovatelské sny, i přestože dlouhé roky trpí autoimunitním onemocněním - Crohnovou chorobou, která se projevuje bolestmi břicha, vleklými průjmy a striktním omezením v jídle. S touto nemocí se vydala například na Pacifickou hřebenovku, trať ve Spojených Státech dlouhou přes 4000 kilometrů. Po výstupu na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro (5 895 m) se rozhodla zkusit štěstí a vylézt na nejvyšší horu světa. Rok intenzivně trénovala a poté strávila dva měsíce v Nepálu, kde jí čekal dlouhý a extrémně náročný výšlap na Mount Everest (8 848,86 m). Jaká to byla zkušenost? Co bylo při výšlapu nejobtížnější a kdy pohlédla smrti do tváře? O tom jsme si povídaly v tomto podcastu. 

Taky máte po ránu na pilno? Tušíte, že snídaně je základ, a proto se snažíte, aby pravidelně snídali aspoň vaše děti, když už ne vy. Nejjednodušším způsobem, jak do dětí dostat po ránu jídlo, bývá posnídat snídaňové cereálie. A tak sypeme kroužky, kolečka, polštářky dětem do mléka s myšlenkou na zdravou snídani. Ale ne všechny snídaňové cereálie jsou zdravé. Často se jedná o ultra zpracované potraviny bez vlákniny, vitaminů a minerálů za to s nadměrným množstvím cukru a nezdravých tuků.

V tomto podcastu se dozvíte, na co si dát při výběru snídaňových cereálií pozor a které údaje na obale se vyplatí sledovat. Zaměříme se i na tolik oblíbené cereální tyčinky, které bývají součástí svačin do školy i na výlety.

Těhotenství a porod jsou dvě témata, o kterých koluje světem nezměrné množství informací a může být celkem těžké se v nich vyznat. Největším problémem jsou nejrůznější klišé, která mohou nakonec i ubližovat. Kromě absurdních zákazů, které mohou vyústit až ve vystěhování kočky, kterou těhotná už léta vlastní, k nim patří i porodní plány z internetu a obrázky růžolících rodiček sršících láskou od prvních vteřin života jejich potomka. „Ženy bývají dobře informované o těhotenství a porodu, ale už ne o tom, co přijde nebo přijít může potom. V každé porodnici byste se už dnes měly dozvědět o poporodním blues nebo laktační psychóze,“ říká porodní asistentka z porodnice Slaný Jitka Benešová.

Jaro a začátek léta jsou časem, kdy mnoho žen zatouží po krásném těle do plavek. Co když ale dieta ani cvičení nevedou k cíli? Co když za vypouklé nebo povislé břicho může diastáza? Podle pohybové specialistky Elišky Lechnerové se z diastázy dělá větší strašák než je. „Často se na ni ženy soustředí tak moc, že nevidí nic jiného. Diastáza přitom není příčinou problémů, ale jejich důsledkem,“ říká. Místo hledání cviků na diastázu na internetu je důležité soustředit se na komplexní řešení: správný postoj, mobilitu pánve a kyčlí, funkční pánevní dno, správnou a koordinovanou aktivaci břišní stěny a práci s dechem. Pokud vše jako celek funguje, diastáza může být víceméně „kosmetickou“ záležitostí. Rozestup přímých břišních svalů přitom rozhodně není jen věcí žen po porodu. Mívají ji i muži nebo děti a můžete se k ní procvičit. Často ji mimochodem obdivujeme na fotkách vysportovaných těl s vyrýsovanými břišáky. Není totiž six pack jako six pack.

Diskuze o výživě mezi omnivory a vegany nebo vegetariány bývají často vyostřené. Počet lidí, kteří se ve svém jídelníčku snaží omezit maso a masné výrobky nebo  živočišné produkty vyřadit úplně, v západní společnosti roste. Eliška Selinger, nutriční epidemioložka a veganka, v tomto podcastu vysvětluje, jaké jsou rozdíly mezi reduktariánstvím, vegetariánstvím a veganstvím a také poukazuje na různé důvody, které lidi k těmto výživovým směrům vedou. Nevyhýbá se ani tématu děti vegani a jejich zdraví. Se svými kolegy právě toto téma řeší v rámci výzkumu, na kterém pracuje.

Podle ní může mít kvalitní vegetariánská nebo veganská strava u dospělých pozitivní vliv na některá onemocnění. Výzkum je ale složitý a vyžaduje dlouhodobé studie.

Pozvání do studia přijal neurolog a odborník na kognitivní poruchy a demenci a zároveň také spoluzakladatel první psychedelické kliniky Psyon, doktor Martin Brunovský. V Národním ústavu duševního zdraví vede výzkumnou studii na téma zapojení psychoaktivních látek do léčby Alzheimerovy choroby. Statistiky uvádí, že aktuálně se v rámci Evropské unie potýká s tímto onemocněním téměř 10 milionů pacientů a do roku 2050 toto číslo vyskočí na 14 milionů. Aktuálně se o Alzheimerově nemoci mluví jako o nevyléčitelné a znamená v konečné fázi absolutní závislost na okolí. Novou nadějí se zdají být právě psychedelika a další psychoaktivní látky, které by mohly příznivě ovlivňovat regeneraci poškozených neuronových spojů v mozku. Psychedelika přitom mají v české společnosti a možná nejen v české, poměrně špatnou pověst zakázaných drog.

Jako kluk řešil kila navíc. Pohybu měl dost, ale přebil ho rodinný jídelníček. Místo komiksů si četl máminy příručky o hubnutí a zažil její pokusy zhubnout tukožroutskou polévkou nebo mléčnou dietou. I díky tomu se stal úspěšným výživovým poradcem a pronikl do světa kulturistiky. Nakonec se rozhodl vybudovat unikátní kliniku, která spojí pohyb, medicínu, péči o tělo i ducha a zkrášlovací procedury. Seznamte se s Martinem Kolářem, ředitelem Glamedic.

Ačkoliv čeští žáci dosahují při porovnávání znalostí se zahraničními vrstevníky průměrných výsledků, začínají zaostávat v oblasti wellbeingu. Na školách bují šikana, děti se potýkají s depresemi a stres u nich přechází v poruchy příjmu potravy, závislosti nebo sebepoškozování. „Zaměstnavatelé dnes hledají uchazeče hlavně s tzv. měkkými dovednostmi. Potřebné znalosti jim rychlé předá, ale fungování v týmu nebo odolnost vůči stresu ne,“ říká Lenka Felcmanová, speciální pedagožka a předsedkyně a spoluzakladatelka organizace Society for All (SOFA).

Každý z rodičů si někdy uleví, jak je to s dětmi těžké. Občas si nevíme rady a používáme pak věty typu:  „Na všechno pořád saháš."  „Přemýšlej, než něco řekneš".  „Nebreč, nikdo ti nic nedělá." Nevnímáme, že by na takových slovech bylo něco špatně. I když je občas říkáme, neznamená to, že své děti nemilujeme. Naopak. Jenže milovat dítě nestačí. I milované dítě může podle psycholožky a autorky Šárky Mikové vyrůstat s narušenou sebehodnotou. Když rodič narušuje a zpochybňuje chování , které vychází z přirozené povahy dítěte, když se ho snaží předělat k obrazu svému nebo vychovávat dle ideálu "hodného" dítěte. Jak tedy s dětmi správně mluvit? A co je to teorie typů podle vrozených potřeb? O tom je dnešní podcast.