Holky v kondici

Rakovina prsu patří mezi ženské strašáky. Příběhů o tom, kterak ženy přišly pozdě nebo se pozdě dostaly do správných rukou, je spousta. Jak se nestat jednou z hrdinek je docela jednoduché: nikdy neodkládejte návštěvu lékaře a nenechte se odbýt. Jak poznat nebezpečnou bulku, co když prsa bolí nebo jaká vyšetření absolvovat před 45. narozeninami, pokud chceme mít prsa v pořádku? Petra Tesařová je přední českou onkoložkou z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka. Koho povolanějšího se zeptat na všechno, co o prsou (občas) nevíme?

 

Když onemocní dítě, rodič by měl být jeho bezpečným přístavem. Jenže právě o svou přítomnost u dítěte musí rodiče v některých českých nemocnicích stále bojovat. Valerie Tkadlčíková má s nemocničním prostředím šestiletou zkušenost. Její dcera se léčí s onkologickým onemocněním a právě vlastní zkušenosti ji přivedly k založení projektu Rodičovský manuál.

AI se prosazuje v našem každodenním životě stejně jako v medicíně. Pomáhá vyhodnocovat snímky ze zobrazovacích metod nebo výsledky stěrů a krevních testů. Umí si dokonce i zavolat s pacientem a zeptat se ho, jak se má. Nahradí v péči o zdraví lidské zdravotníky? S Janem Pémem, odborníkem na data, inovace a umělou inteligenci ve skupině Penta Hospitals, o tom, co nás v budoucnu nejspíš čeká.

Jíte zdravě, sportujete a tučným jídlům se spíš vyhýbáte. Přesto vám krevní testy ukážou vysoký cholesterol. Jak je to možné? A znamená vyšší číslo automaticky, že jsou v ohrožení i vaše cévy? S biologem, biochemikem a nutričním terapeutem Pavlem Suchánkem jsme se podívali na cholesterol bez zbytečného strašení a zažitých zkratek. Proč nestačí sledovat jen celkový cholesterol? Co nám prozradí LDL, HDL, triglyceridy, ApoB nebo lipoprotein(a)? Jak velkou roli hraje genetika a proč může mít zvýšené hodnoty i štíhlý člověk, který pravidelně sportuje?

Jak často máme sex, kolik jsme měli partnerů, co už považujeme za nevěru a kdy Češi nejčastěji zažívají svůj první sex? Velká anketa Deníku s názvem Jak milují Češi přinesla řadu zajímavých odpovědí. Do ankety se během léta zapojilo téměř deset tisíc lidí. O výsledcích jsme si povídali s novinářkou a datovou analytičkou Deníku Irenou Honsnejmanovou.

Měříte si spánek, tep, regeneraci nebo dokonce glukózu? Data nám mohou pomoci pochopit lépe vlastní tělo, ale taky se mohou stát dalším zdrojem stresu. Ve druhém dílu podcastu s Liborem Mattušem se bavíme o tom, jak pomocí dechu tělo uklidnit i aktivovat, proč se během pracovního dne počítá každá příležitost vstát ze židle a co nám může (a taky nemůže) prozradit kontinuální monitor glukózy. A vůbec… Potřebujeme další data, nebo se potřebujeme znovu naučit vnímat, co nám říká vlastní tělo?

Musíme vstávat v pět, mrznout v ledové sprše, odcvičit hodinu a teprve potom si zasloužit snídani? Vůbec ne. S expertem na biohacking a terapii chladem Liborem Mattušem hledáme mnohem realističtější „ženskou“ cestu, jak mít během dne víc energie a lépe rozumět vlastnímu tělu. Probereme, proč ráno nezačínat telefonem, jak se laskavě potkat s chladem, proč i patnáct minut pohybu se počítá, kolik bílkovin si dát ke snídani a proč káva není řešením únavy. A hlavně, proč by ženy neměly bezmyšlenkovitě přebírat biohackingové protokoly, které fungují někomu jinému.

Zapomeňte na představu, že lázně znamenají župan, pítko a pomalou procházku po kolonádě. Moderní lázeňský pobyt může být překvapivě aktivní, ale zároveň nabídnout přesně to, co dnes mnoha z nás chybí: čas zpomalit, pořádně se vyspat, hýbat se a na chvíli vypnout pracovní i rodinný kolotoč. A navíc s odbornou péčí.

Proč terapie fascií tak pekelně bolí a jak tento propojený systém ovlivňuje celé tělo? Fyzioterapeut Milan Martínek v podcastu vysvětluje, proč staré jizvy způsobují potíže i po deseti letech, jak souvisí fascie s celulitidou a proč byste měli mít doma pěnový válec.

"Na světě jsou jen dvě věci, které jsou spravedlivé: smrt a presbyopie," říká s humorem primář očního oddělení nemocnice Sokolov Andrej Farkaš. Špatné vidění na blízko se po 40 vyhne málokomu a po 45. narozeninách už je samozřejmostí. Větší pohromou než brýle jsou ale glaukomová onemocnění a makulární degenerace, která nás nakonec mohou i stát zrak. Jak se tomu vyhnout a kdy rozhodně návštěvu očaře neodkládat?