Holky v Kondici

Johana Pytlíčková: Lesní mysl

Finský koncept seberozvoje a sebepéče zakotvený v nejnovějších vědeckých výzkumech přírody, fyzického a duševního zdraví – Lesní mysl. Je založený na krátkých (cca 3 minutových) cvičeních nefyzického charakteru vedoucích k tréninku životní rovnováhy, nejlépe v lese, parku, zahradě. Umožňuje trénovat ztišení, zklidnění, dočerpání síly, umění vidět v sobě i okolo to dobré. Pěstuje odvahu klást si otázky, hledat a nacházet na ně odpovědi. Lesní mysl je vhodná pro každého, kdo je rád v lese, přírodě. Jak vycházky probíhají a kde najít průvodce? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s certifikovanou instruktorkou Lesní mysli Johanou Pytlíčkovou.

Romana Kotěrová: Bachovy květové esence pro harmonizaci emocí

Jóga, aromaterapie, dechová cvičení, meditace. Způsobů, jak harmonizovat svoje emoce a dostávat tělo do rovnováhy, je mnoho. Každý si může vybrat ten svůj. Jednou z cest je i terapie pomocí bio Bachových květových esencí. V hektické době poskytují sílu a moudrost ukrytou v květech rostlin, a to pouze v jedné jediné kapce. „Bachovky nám pomáhají být tady a teď, v přítomném okamžiku. Protože to, co už se stalo, nezměníme. A je jedno, zda nám myšlenky neustále utíkají do minulosti nebo budoucnosti. Pokud se teď a tady budeme strachovat z něčeho, co bylo nebo co bude, budoucnost nám uteče,“ říká lektorka jógy a spolumajitelka bio Bachových květových esencí Romana Kotěrová. Jak nám mohou pomoci bachovky harmonizovat emoce? A jak vybrat pro sebe vhodnou rostlinku? Dozvíte se v podcastu.

Petr Horníček: Nový cirkus je moje droga

Žánr, který u nás získává na popularitě. Nový cirkus v sobě snoubí vrcholový sportovní výkon a umění. Lvy ani tygry v něm nenajdete, zato jsou tu hudebníci, tanečníci, herci a hlavně akrobati, kteří představují kousky, u nichž se tají dech. Mají akrobaté strach? „Musíte mít strach. Pokud nemáte zdravý strach, většinou se pak něco stane,“ říká akrobat a umělecký ředitel Losers Cirque Company Petr Horníček. Celoživotní samouk a všestranný umělec. V roce 2010 se svým kolegou Zdeňkem Moravcem jako DaeMen zvítězil v prvním ročníku soutěže Česko-Slovensko má talent. O této doby se věnuje umění, konkrétně projektům nového cirkusu. Jak trénují profesionální akrobati? Jak vznikají představení nového cirkusu? A jakou sportovní průpravu je dobré mít, než se vydáte na veřejné lekce gymnastiky či akrobacie? I to se dozvíte v podcastu.

Eva Vojtěchovská: Kraniosakrální terapie

Naše tělo je natolik inteligentní, že se dokáže vyléčit samo. Je ale potřeba dát k tomu prostor a čas. Právě ten poskytuje kraniosakrální terapie. Tato celostní metoda ošetření pracuje s kraniosakrálním rytmem, který je nazýván dechem života, pulzuje mezi mozkem a míchou. Metoda vychází z faktu, že se člověk rodí zdravý, ale vlivem stresu, úrazů nebo i pouhým nesprávným držením těla dochází k narušení kraniosakrálního rytmu, což se projevuje fyzickými či psychickými obtížemi a nemocemi. Kraniálka dokáže ulevit od bolestí těla, migrén, po úrazech, jako doprovodná léčba při různých diagnózách. Řeší také emoční a psychické bloky a z nich plynoucí problémy ve vztazích, traumata z dětství uložená v podvědomí, potíže s otěhotněním nebo třeba únavový syndrom. Jako jedna z mála metod je vhodná i pro miminka a těhotné. Jak terapie probíhá a v čem spočívá její účinnost? Poslechněte si rozhovor s kraniosakrální terapeutkou Evou Vojtěchovskou. Ve svých terapiích kombinuje kraniosakrální terapii s vizualizacemi.

Eliška Lechnerová: Tělo má svou vlastní inteligenci, kterou je dobré následovat

Celé dny sedíme a pak se snažíme to honem dohnat. Často přistupujeme k pohybu jako k dalšímu výkonu – odběhat více kilometrů, rychleji, dát si pořádně do těla... Různé bolesti páteře, ale i únavové zlomeniny a namožení jsou výsledkem doby sedavé a jednostranné zátěže. „Problém dneška je, že sledujeme ostatní a zapomínáme sami na sebe, neumíme rozpoznávat, jestli je pohyb pro nás moc, málo, akorát. Ve sportu se obvykle zaměřujeme na výkon, co naše těla ale skutečně potřebují, často opomíjíme,“ říká pohybová specialistka Eliška Lechnerová, zakladatelka pohybového studia Pohni s lety v Letech u Dobřichovic. Více o tom, jak se hýbat s respektem k vlastnímu tělu a předejít tak různým bolestem pohybového aparátu, úrazům a namožení, se dozvíte v podcastu.

Šárka Simonidesová: Laskavost sama k sobě, ta nám chybí

To, jakým způsobem jsme napojené na pánevní dno, vypovídá o tom, jak se cítíme, jako ženy. Pánevní dno je barometrem našich emocí – co je pro nás dobré, a co ne, kde jsou hranice našich možností. Ať už prožíváme radost, vzrušení, lásku, nebo naopak nepříjemné emoce jako strach, vztek, úzkost, které se často raději snažíme potlačit, všechny emoce zanechávají na svalech pánevního dna a ženských orgánech stopu. Nevětrané potlačené emoce se mohou projevit v podobě bolestivé menstruace, výtoků, endometriózu, cystami, myomy, rakovinou děložního čípku… a dalšími ženskými obtížemi. Odpovědí může být hormonální jóga pro ženy, o jejímž příznivém vlivu na zdraví existují četné studie. „Hormonální jóga je především hra s tělem. Nabízí nám možnost každý den se zastavit a otočit pozornost dovnitř do sebe. Porozumět fungování a funkcím svého těla a naučit se mu naslouchat a vyhovět by mělo být cílem každé z nás. Nikdo – žádný učitel, terapeut, doktor, nemůže vědět, jak se cítíte,“ říká lektorka hormonální jógy podle Dinah Rodrigues – Šárka Simonidesová. Její praxí prošlo přes 8000 žen. Loni vydala knihu Jóga pro holky ze Západu, v níž laskavě provází čtenářky ženskou cykličností a rolí pánevního dna v životě ženy. Poslechněte si více o její cestě k ženství v podcastu.

Kateřina Halamová: Jaro na talíři

S příchodem jara mají játra a žlučník co dělat, aby se postaraly o přirozenou očistu našeho těla. Pomoci jim můžeme do velké míry tím, co si naložíme na talíř. Na drastické půsty a detoxy ale raději zapomeňte. Je čas zařadit přirozeně sladkou chuť, fermentované potraviny a vše, co právě raší a klíčí, ať už ze země, nebo z nakličovací misky na vašem parapetu. „Můžete tak pomoci předejít jarní únavě, alergiím i jarním chřipkám a dalším obtížím souvisejícím s přetíženými játry a žlučníkem,“ slibuje lektorka zdravého vaření Kateřina Halamová. Více o tom, jak podpořit jídlem svoje tělo na jaře, se dozvíte v podcastu.

MUDr. Dana Hlaváčková: Nejde léčit jenom tělo. Pozornost musíme dát i psychice

Různě velká psychická traumata máme všichni. Jejich důsledkem je, že prožíváme v životě mnoho stresu. Když nám dlouhodobě chybí zklidnění a relaxace nebo prožíváme akutní velký stres, třeba ze ztráty blízké osoby, následky stresu na naše tělo dokážou být ničivé. Protože nashromážděná energie stresu v těle zůstává, způsobuje blokády na úrovni svalové, které se mohou projevit potížemi s dýcháním, bolestmi zad a jiných částí těla, mohou přijít ale i autoimunitní onemocnění, náhlé kolapsy a jiná psychosomatická onemocnění. „Pustit v takové chvíli všechno z hlavy a nedělat chvíli nic je pro mnoho z nás nemožné, pomoci mohou meditační techniky i speciální biodynamické masáže, které z těla vypouští stres,“ říká bývalá lékařka zdravotnické záchranné služby MUDr. Dana Hlaváčková. Ve své praxi kombinuje západní přístup k léčení s alternativními technikami energetické práce s tělem, jako jsou speciální biodynamické masáže, relaxační cvičení, meditace a jóga. Proč je nezbytné naučit se relaxovat a jak na to, prozradí v podcastu lékařka.  

Jitka Jirků: Zákazy v jídle k redukci váhy nevedou

Doma covidu a homeofficu nám naložila spoustu stresu a s ním i kila navíc. Mnoho Čechů se přesunulo z nadváhy do obezity, která už výrazně ohrožuje naše zdraví. Kila navíc se střádají roky, není to ze dne na den. BMI a obvod pasu napoví o zdravotním rizicích, která s sebou nadváha a obezita nesou, mnohem víc než váha. Nepravidelná strava a dlouhodobé dietářství jsou podle nutriční terapeutky Jitky Jirků nejčastějšími důvody obezity. Přestat jíst a nehýbat se nefunguje. „Pro dlouhodobé udržení zdravé váhy je třeba jíst pravidelně a aktivně se hýbat v intenzitě, kterou potřebujete. A večer si dávat pozor na to, co jíme. Podstatné je také najít si ventil, kterým vypustíme nastřádaný stres. Pokud se nám toto podaří udržet, redukce nastane,“ slibuje nutriční terapeutka Jitka Jirků z Canadian Medical. Jak vybrat odborníka na výživu, abych nenaletěla? A co si dát na talíř? Více se dozvíte v podcastu. 

Sebastian James: Mluvte o svých emocích i vyjadřujte hněv, zlepšíte si vztahy

Že lhát se nemá, víme všichni. Zatajování, předstírání, slibování něčeho, co nechceme nebo nemůžeme splnit, je přesto běžná komunikační praxe nás všech. Lhaním se okrádáme o autenticitu a s ní spojenou radost ze života, vyčerpává nás, kazí nám vztahy a může za většinu lidského stresu. Předstírat a lhát se učíme v dospívání a do jisté míry je to normální. Problém je, když se v předstírání ztratíme sami sobě a začne nás ovládat pasivní agrese. Pak přichází úzkosti, deprese, neuspokojivé vztahy i zdravotní komplikace. Naštěstí z toho existuje cesta ven – tou je radikální upřímnost. „Začněte mluvit o tom, co je vám líto, z čeho máte strach, na co se zlobíte, z čeho máte radost a za co se stydíte. Naučte se vyjadřovat svůj hněv,“ radí psycholog. Zatímco mluvení o emocích lidi sbližuje, mluvení o názorech nebo přesvědčování se o tom, kdo má pravdu, lidi rozděluje. Více v rozhovoru se Sebastianem Jamesem, psychologem a certifikovaným lektorem workshopů Radikální upřímnosti.